Důmyslné umění, jak mít všechno u pr__le

Kapitola 1

Soustředění se na zlepšování znamená, že se soustředíme na to, co nemáme, místo na to, co máme
- Když si čteme věci o tom, jak být úspěšný, automaticky nám to říká, že nejsme úspěšní
Staráme se o až moc věcí, což není dobré pro mentální zdraví, měli bychom se starat jen o důležité věci
Lidé se cítí špatně, že se cítí špatně – řešení je přijmout, že se cítíme špatně, tím narušíme smyčku
„Chtít pozitivní zážitek je zážitkem negativním; přijetí negativního zážitku je zkušenost pozitivní“ – tzv. obrácené pravidlo
Přemýšlíme o věcech, které si to nezaslouží
Je potřeba přijmout, že věci občas „stojí za hovno“, jinak můžeme mít tendence se vinit za všechno
Nuance 1: „Mít u prdele neznamená být lhostejný, znamenán to být spokojený s tím, že jste jiný“ – znamená to nechat si energii na důležité věci
Nuance 2: „Proto, abys mohl mít u prdele nepřízeň osudu, musíš nejprve najít něco důležitějšího, než je nepřízeň osudu.“ – když neřešíme smysluplné věci, najdeme si k řešení zbytečnosti
Nuance 3: „Ať už si to uvědomujeme, nebo ne, vždy si vybíráme, co budeme řešit.“

Utrpení je lidská vlastnost, žene nás k inovaci
Bolest je pro lidské tělo důležitá, upozorňuje nás na naše limity
Řešení jednoho problému je jen vytváření dalšího
Problémy nezmizí, ale můžou být lepší
Štěstí tkví v (procesu) řešení problémů, které chceme řešit
2 špatné návyky
- Popírání, že nějaké problémy máme
- Mentalita oběti – jsme přesvědčení, že svoje problémy nemůžeme vyřešit
Emoce jsou jen jedna část života, není moudré je podceňovat ani přeceňovat
To, co nás činí šťastnými, nás také činí nevyhnutelně smutnými
Otázka ke štěstí je: „Jakou bolest jsem ochotná vydržet?“
Je důležité milovat proces, ne jen výsledek

V dnešní společnosti se stalo selháním být průměrný, nový standard je být výjimečný
Spoustu lidí si dělá nároky nebo jsou „oběti“, protože nechtějí být průměrní
Průměrné věci jsou důležité, protože je doopravdy potřebujeme

Sebeuvědomění má několik vrstev, jako cibule
1. Vnímání emocí
2. Proč cítíme dané emoce
3. Jaké jsou naše hodnoty
Je důležité si najít zdravý způsob hodnocení našeho života
Špatné hodnoty:
- Rozkoš – je nejjednodušší na získání, ale i na ztrátu
- Materiální úspěch – při zajištění základních potřeb další věci jen málo zvyšují štěstí, tzv. diminishing returns
- Mít vždy pravdu
- Být vždy pozitivní
Dobré hodnoty jsou:
- Spojené s realitou
- Sociálně konstruktivní
- Okamžité a neměnné
Špatné hodnoty jsou:
- Mimo realitu
- Sociálně destruktivní
- Nekontrolovatelné

Často je rozdíl mezi „dobrým“ a „špatným“ problémem to, jestli jsme si ho zvolili –cítíme se lépe, když si myslíme, že si své problémy vybíráme
Vždy si vybíráme
S velkou zodpovědností přichází i velká moc – čím větší zodpovědnost přijmeme, tím větší moc máme nad životem
Je rozdíl mezi vinou a zodpovědností – Každý člověk má zodpovědnost za vlastní neštěstí, jelikož je jediný, který ho může 100 % ovlivnit
Lidé jsou často vinní, ale nejsou následně zodpovědní – přijetím zodpovědnosti na sebe nebereme vinu, jen si vytváříme moc zlepšit naši situaci
I když se nám stala špatná událost, jsme pořád zodpovědní za to, jak se k ní postavíme a jak na ni budeme reagovat
V dnešní době je jednoduché být oběť, a spoustu lidí se rozhodne obětí být – to ale škodí opravdovým obětem

Růst je nekonečný a opakující se proces, není ze „špatného“ na „dobré“, ale ze „špatného“ na „méně špatné“
Růst je poměrně vědecký – postupně zkoumáme, co je dobré právě pro nás
Místo hledání pravdy je lepší strategie hledat, kde se mýlíme
Lidé za 500 let se nám budou smát, ale budou se taky mýlit, jen méně
Mozek si tvoří významy bez ohledu na objektivní pravdu, kterou nikdy nedokážeme úplně poznat
Mozek interpretuje vzpomínky z pohledu současnosti – současnost ovlivňuje, jak si vybavujeme vzpomínky – viz „syndrom falešných vzpomínek“
Pokud je mozek nespolehlivý, je logické pochybovat o jeho závěrech
Čím více jistoty chceme, tím více nejistoty plodíme
Mansonův zákon úniku: „Čím více něco ohrožuje vaši identitu, tím spíše se tomu vyhnete“
Lidé se bojí úspěchu ze stejného důvodu, proč se bojí selhání – budou po něm jiní, bojí se změny
Otázky pro více nejistoty:
- Co když se pletu?
- Co by znamenalo, že se opravdu mýlím?
- Vytvořím díky přiznání omylu lepší nebo horší problémy pro sebe i ostatní?

Selhání je relativní koncept
Pro radikální změny je často potřeba prožít velkou bolest
„Neseď a nepřemýšlej. Dělej něco. Odpovědi se dostaví.“
Motivace není předpoklad pro činy, ale jejich výsledek – stačí něco udělat a motivace přijde
Je výhodnější přeorientovat selhání na absenci akce, než na výsledek samotný

Svoboda je sama o sobě bezcenná, jen dává možnosti –člověk si musí vybrat pár věci, do kterých bude investovat, aby stály za to
Člověka definuje to, co odmítá, ne co všechno přijímá – přijmutí jedné možnosti automaticky odmítne jiné, nekompatibilní možnosti
Rozdíly mezi zdravým a nezdravým vztahem
1. Jak dobře oba přijímají zodpovědnost
2. Ochota druhého odmítnout nebo být odmítnut
Lidé za nás nemohou řešit naše problémy a my nemůžeme řešit jejich problémy
V toxických vztazích hraje roli povinný (myslí si, že potřebuje řešit problémy ostatních, aby si zasloužil lásku) a oprávněný (vnímá řešení svých problémů ostatními jako projev lásky)
Člověk se zdravými hranicemi neočekává 100 % shodu, ani že nikdy nikomu neublíží
Je důležité v mládi objevovat, zároveň je ale taky důležité se zavázat a rozvíjet pár věcí, které jsou v souladu s našimi hodnotami

Smrt pomáhá rozpoznávat, které věci jsou důležité, a které ne
Při uvědomění vlastní smrti se můžeme rozhodovat o svých hodnotách
„Strach ze smrti je následován strachem ze života. Ten, kdo žije svůj život naplno, je připravený kdykoliv zemřít.“
Lidé jsou spokojení, pokud mohou být součástí něčeho většího, než jsou oni sami
Oprávnění směřuje veškerou pozornost dovnitř, tím nás izoluje
Lidé jsou oprávnění, protože „musí“ být lepší než ostatní ve světě, který uznává jen výjimečnost
Velká pozornost =/= velký úspěch
„V životě neexistuje chvíle, kdy bychom se měli bát. Nikdy.“